První kroky v podnikání (co je vhodné zařídit)

Bankovní účet

Po vyřízení všeho potřebného na Živnostenském úřadě a získání živnostenského oprávnění jsem si zařídil bankovní účet. V bance chtějí IČ (proto nelze zařídit předem) a jediný rozdíl oproti osobnímu účtu je v tom, že banka nedaní úroky z peněz na účtu, protože podnikatel si je má sám zapisovat a počítat s nimi při výpočtu daně.

Mít účet jenom na podnikání není pro živnostníka povinné. Může používat i svůj osobní účet, ale v tom případě se mu tam budou plést položky, které s podnikáním nesouvisí.

Bankovní účet na podnikání jsem si založil u Fio banky, ale pochopitelně je možné si založit účet i jinde.

Další výdaje na IČ

Živnostník nemusí mít hned od počátku jasno, jestli bude při podávání daňového přiznání (do 1.4 následujícího roku) uplatňovat paušální výdaje (tedy příjmy mínus paušální výdaj = zisk) nebo jestli bude počítat výdaje skutečné (příjmy – skutečné výdaje na fakturách = zisk). Nemusí vědět, co se mu více vyplatí.

Většinou, u běžného živnostníka, jsou to sice výdaje paušální, ale stejně jsem si na IČ převedl třeba telefon a připojení k internetu. Faktury, které mi chodí za telefonování a za internet si tedy dávám do svých daňových výdajů.

Nákup dalších věcí na IČ

Ze stejného důvodu je dobré počkat na živnostenské oprávnění například s pořízením počítače. Je to celkem zajímavý výdaj, který lze uplatnit v daňové evidenci a odečíst si ho z příjmů. Stejně tak automobil a cokoli dalšího. (Věci dražší čtyřiceti tisíc už se ale musí danit pomocí odpisů, nelze koupit na konci roku auto za dvě stě tisíc a dát ho prostě do daní.)