Právo – základní pojmy

Uspořádaný celek (souhrn) všech právních norem, které platí v určité době na území určitého státu.

Právní věda orientovaná na výklad platných právních norem.

Uspořádání sociálních vztahů, které respektuje a chrání základní pozitivní hodnoty lidského soužití a morálky.

Mezilidský vztah založený na existenci osobní nezávislosti jedince. Její uskutečňování je omezeno určitými hranicemi.

Důsledné dodržování právního řádu.

Znalost právního řádu.

Všeobecně závazná pravidla chování, jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí. Právní normy tvoří a vydávají státní orgány předepsaným postupem a v předepsané písemné formě.

Tvorba právních norem.

Postih za porušení právní normy (např. trest, úroky z prodlení, náhrada škody).

Soubor právních norem (např. zákon, vyhláška).

Vztahy upravené právními normami, např. manželství, státní občanství apod.

Předpis byl vytvořen předepsaným způsobem příslušným státním orgánem a stal se součástí právního řádu. Ještě však není nutné se jím řídit.

Povinnost se předpisem řídit.

Skutečnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu.

Uskutečňování práva individuálními právními akty státních orgánů, které rozhodují v konkrétních jednotlivých případech.