Základem pro výrobu vonných přípravků je alkohol, voda a vonné přísady. Základní rozdělení vonných přípravků se děje na základě množství vonných látek ve výrobku.

Vznikly v 17. století v Kolíně nad Rýnem, kde se používaly v medicíně, a to kvůli svým antibakteriálním vlastnostem. Od 19. století se používají jen jako vonný přípravek.

Jsou to lehké vonné vody s koncentrací vonných látek od 3 – 5 procent.

Intenzivnější a silnější vůně, delší doba účinku, do 10 procent vonných látek

Jsou určeny především ženám, intenzivní vůně, vonných látek od 15 – 25 procent.

Jsou nejkoncentrovanější, nejhodnotnější. Obsahují 20 – 30 procent vonných látek.

Vonné přísady kromě původu dělíme do tří skupin

1. Květinové – čisté přírodní vůně – jasmín, růže, šeřík.
2. Fantazijní – především z přírodních pryskyřic a květinových esencí. Zaručují pocit svěžesti.
3. Orientální – snoubí se v nich těžké, silné a sladké aroma, jsou s příměsí živočišných sekretů, které mají úlohu nosné vůně.

Jde o přípravky osobní hygieny s vyšším obsahem vonných látek (kolínské vody, parfémy).

Musí být dobře rafinovaný, používá se koncentrovaný, 96 % – ředí se podle potřeby destilovanou vodou.

Vonná kompozice, určuje celkový charakter parfémů a kolínských vod:

1. přírodní (rostlinné – jsou součástí rostlin, jejich částí; živočišné – výměšky zvířat)
2. syntetické

Způsob získávání:

• lisováním – zastudena, zatepla (z kůry citrusových plodů, případně ze semen)
• destilací – nejrozšířenější způsob získávání vonných éterických olejů (vodní páry uvolňují vonné složky, zchlazením páry zkapalní a oddělí se od vody, protože mají jinou specifickou hmotnost)
• extrakcí – zastudena, zatepla (vonné složky, které jsou přítomné v malých množstvích, například v květch růže

Získané éterické oleje jsou citlivé na oxidaci vzdušným kyslíkem a na světlo. Všechny vonné látky musí být uchovány v dobře uzavřených nádobách (nikdy kovových), v chladnějších a tmavších místnostech. Oxidací vznikají živice a mohou být zdrojem zákalu, mají i dezinfekční a léčivé účinky (působí blahodárně na nervovou soustavu).

Názvy jsou odvozeny od názvu květu nebo rostliny ze které se získaly:

• bazalkový – z květů bazalky, kořeněná vůně
• borovicový – ze dřeva a jehličí borovice (vlasové vody, přísady do koupele)
• citrónový – z plodů a slupek citrónů (kolínské, zubní pasty, laky na vlasy, šampony)
• cedrový – z cedrového dřeva (voňavky, laky na vlasy, osvěžovače vzduchu)
• eukalyptový – z listů eukalyptu (Austrálie), kafrová vůně, antiseptické účinky (ústní vody, francovky, koupelové přípravky)
• fialkový – z květů a listů violky vonné, drahý éterický olej, nahrazuje se syntetickým olejem
• geraniový – ze stonků a listů pelarogónie, jeden z nejdůležitějších (kolínské, voňavky, krémy)
• heřmánkový – z květů, aromatická vůně modrá barva, antibakteriální, léčivý
• jasmínový – z květů (kolínské, voňavky, pleťové a vlasové vody)
• jedlový – z jehličí, příjemná živičná vůně (koupelové, vlasové přípravky, osvěžovače)
• kmínový – ze semen (ústní vody, zubní past, likéry)
• levandulový – z květů, pronikavá vůně (do mnoha kosmetických výrobků vlasových, pleťových)
• mateřídouškový – silná vůně, léčivé účinky (pleťové vody…)
• z máty peprné – z listů a stonků, obsahuje mentol, chladivý účinek
• nerolový – z květů pomerančovínku, velmi rozšířený, je drahý, proto je nahrazován syntetickým éterickým olejem
• rozmarýnový – z květů a lístků, svěží kafrová vůně (pleťové a kolínské vody)
• růžový – z květů růží, nejdražší a nejkvalitnější
• tymiánový – z květů, , léčivé účinky (ústní vody, vlasové vody, přípravky do koupele)
• vetyverový – z kořenů trávy – Indie (do vonných prášků, kadidel, orientálních voňavek)

Směsi více přírodních éterických olejů, syntetických látek a rezinoidů.

Balzámy jsou výměšky stromů. Jde o husté kapaliny rozpuštěné v alkoholu, které kromě vonné složky obsahují i organické kyseliny a sloučeniny. Ty mají další vliv na léčivé účinky balzámů. Balzámy se používají jako ustalovače vůní a na výrobu vlasových a koupelnových přípravků.

1. živice – tuhé výměšky rostlin, keřů a stromů, obsahují organické kyseliny a živičné alkoholy
2. rezinoidy – extrakty připravené z balzámů a živic (např. iris, myrha, perubalzám), používají se jako ustalovače při výrobě vonných směsí
3. balzámové masti – směs balzámů a vosků (proti bolestem hlavy, při nachlazení)

Tyto vonné látky se mohou používat až po mnohonásobném zředění, protože v původním stavu velmi zapáchají. Jsou vhodné jako ustalovače vůně (fixatéry) a obvykle se používají čtyři druhy:

1. ambra – výměšek vorvaně
2. pižmo – výměšek zvířete podobného srnám žijícího v Himalájích (kabar pižmový)
3. kastoreum – výměšek bobra
4. cibet – výměšek kunovitého dravce žijícího v Etiopii a Egyptě (cibetka)

Při výrobě parfémů se smíchá přesné množství vonné kompozice s menším množstvím etanolu. Po odležení (2 až 3 dny) se přidá zbytek etanolu a destilované vody.

Celá směs se nechá zrát 2 týdny až 6 měsíců v suchých chladných místnostech a za občasného míchání.

Během této doby dochází ke sloučení vůní a překrytí vůně typické pro etanol, zároveň se vysráží doprovodné látky nerozpustné v etanolu. Někdy se celá směs podchlazuje. (0° až 10°C)

Poté se směs filtruje (2x až 3x) dokud nedosáhne čirosti kapalin (všechna zařízení výroby jsou nerezová, skleněná, popřípadě hliníková).

Poté už stačí naplnit hotový výrobek do lahviček (aerosolové balení, mechanické rozprašovače, uzávěry bez ventilů pouze uvolňovač z plastu atd.)